Tak už zase píši:-)

Nyní se toho dělo moc a ještě více a navíc jsem dělala plno změn v Kalokagathii... tým maká jako nejvíce pracovité včeličky, a tak se mohu začít zase prohánět po klávesnici:-) Na FB jsem začala psát o motivaci... dělím se o ni i s neFb příznivci:-)¨

Motivace ....den první.
Venku již ptáci zpívají a vůni vzduchu důvěrně znám. Je to ten vhodný čas začít.... a optimálně již nikdy neskončit. V Kalokagathii se snažíme naučit pohybu tak, abyste jej plně pochopili a využili ve svůj prospěch... není to jen o výkonu... u nás je to hodně o prožitku a uvědomění si sebe sama. Dech... napřímení... to vše je důležité pro váš nemalý úsměv, tak pojďme se nastartovat!
Už jak ráno otevřete oči... jen tak se usmějte a pořádně se protáhněte... a představte si jednu věc, na kterou se těšíte. Na nic se netěšíte? Něčeho se bojíte? Pořádně se vědomě prodýchejte a s každým výdechem veškeré obavy odfoukávejte!
A proč začít cvičit? Už když budete dýchat a pomalu od sebe vědomě odfoukávat veškeré nepříjemnosti a strachy, začnete zjišťovat, že je vám najednou lépe a teď si představte, že vaše tělo může být jako velmi dobře naladěný stroj. Jak takový vyladěný stroj funguje? S lehkostí. Ta lehkost dává křídla... Takže žádné, začnu cvičit, abych zhubla. To je tak slabý motiv pro většinu jedinců. Ano, v pubertě a adolescenci to může fungovat (člověk může nosit velikosti modelek, lovit protějšky, ....), ale nemyslíte, že je to velmi povrchní smysl života? Co takto představa nebolavého těla, které si se vším dokáže poradit? Já sama jsem měla neskutečně velký motiv... byly jím děti. Pro děti jsem protahovala, posilovala, .... věřila jsem v pohodové těhotenství (a měla jsem zatím dvě úžasné), v poporodní pohodu ( a ona byla neskutečná),..... no, a nyní vidím, že flexibilní máma může být dobrý parťák na veškeré legrace v přírodě a vlastně úplně všude. No, říkáte si... no, jenže co když už děti mám? Chii, a co potenciální vnoučata? Ale takto to mám já... vy si dosaďte něco více než je zhubnutí... třeba záda bez bolesti, nízký cholesterol, kvalitní spánek, kyčle v pohodě, kolena bez úrazů,....A hlavně vše dělejte s láskou a lehkostí... ono se vám poté nic neutrhne...poslouchejte své tělo a ono vás odmění. Takže už máte ten svůj motiv... musí být tak silný, že vás rozvibruje... musíte díky němu cítit tu chuť... tu až netrpělivost... radost... A klidně to může být ta touha po krásné postavě:-)... nikde nejsou hranice... vše je jen o vašich vlastních hranicích. Nic není nemožné... to jo!!

Motivace....den druhý.
Rozhlédněte se kolem sebe a určitě se vám zrak zastaví na někom, kdo má již více než 50 let a vyzařuje z něj neskutečná energie a lidé o něm říkají, že je sportovec tělem i duší. Podívejte se mu do očí. Podívejte se na jeho tvář. Na jeho tělo. Nikdy nezapomenu na prohlášení mého velmi dobrého kamaráda, kterého plně považuji za intelektuála. Rád se dívám na lidi, kteří studují něco kolem sportu, vyzařuje z nich radost, ti lidé mě neskutečně baví, protože... jejich těla jakoby zpívala. Já jsem se tehdy usmála a představila si důvěrně známé studebty FTK...tváře ošlehané větrem, legrační oblečení, na zádech batoh a v něm lahev s vodou:-) Ano, většina vypadá radostně. Prostě lidé kteří plně propadli pohybu ví;-), co ví již plno našich klientů. Endorfiny ukazují nové cesty, které jsou s úsměvem, i když se všechno lidově "s.re". Nikdy jsem nepochopila osoby, které pohyb živil a jakmile je doživil- ony propadly lenoře. Nemusíte denně naběhat desítky kilometrů, posilovat jako.o život......stačí pravidelnost. V pravidelnosti je síla. A zdravé tělo a veselá mysl za tu trochu hýbání přece stojí. Kalokagathia....harmonie těla a duše. Důležité je začít a optimálně nikdy neskončit:-)

Motivace...den třetí.
Někdy si to vůbec neuvědomujeme, jak je úžasné jen tak jít a necítit bolest ani únavu. A přitom je to tak snadné. Ani ne po roce pravidelného cvičení odjela klientka dovolenkovat na hory, moc se tam netěšila. Vrátila se radostná. Její první věta zněla: "Ja jim stačila a ještě se kochala. Já ty hory miluji!" Nikdy před tím si neuvědomila, že jen její vlastně nehmatatelná špatná kondice je jejím největším nepřítelem. Stačí tak málo k radosti...stačí čas věnovat sobě. Krásný den všem a nezapomeňte, že je dnes workshop, který nás provede od vlastního pasu k palcům u nohy...tudíž se plně začnete kamarádit se svou spodní polovinou těla....hlašte se vandabubenova@gmail.com

Motivace .... den čtvrtý.
Šedo, šedo, dusno,.... uděláte pár kroků a jste venku, kde světlo vzduch a občas si vítr pohrává s vašimi vlasy. Najednou cítíte, jak se do vás dostává všechno to světlo s veškerým barevným spektrem, je to neskutečná potrava pro buňky a stojí to jen váš čas a energii. Ale ten váš čas je neskutečně dovážen tolika pozitivy.. pohyb, čerstvý vzduch, čas pro sebe a tolik přirozených vjemů pokud vaše kroky navíc vedou do přírody. Nepotřebujete drogy, nepot...řebujete žádné "oblbováky" jen vy a příroda. Chvilka samoty, která se rovná meditaci. Je to cesta k sobě. Cesta k naprosté přirozenosti. Zařazujme si pravidelné procházky. Já jsem dnes ráno měla před sebou ráj, když jsem venčila psy... sníh poletoval jako peříčka a nejvíce se ho usadilo na zmrzlé cestě a na cestu svítilo slunce a vše bylo taková ztišené a prozářené... pár minut venku a největší dárek pro celý den a to nejen pro mě...Krásný den všem!