BĚH NA DLOUHOU TRAŤ á la bosé nohy

     Píše se rok 2005 a já jsem v bojovém tažení proti svým neposlušným nohám:-). Dnes už vím, že bojovat proti jakékoliv části vlastního těla je naprostá blbost a nesmysl, ale blbosti a nesmysly někteří prostě dělat musí, aby se probojovali ke svým smyslům a chápání vlastních chápavých nohou a posléze i nevlastních.

     Vždy jsem milovala běhat jen tak v trávě bez bot a po tréninku v teplých měsících jsem si vyklusávala pěkně po trávníku a užívala si to uvolnění bez bot, které chtě nechtě nohu tvarovaly dle sebe ač byly zdánlivě pohodlné (komentáře na adresu komfortu v tretrách zcela vynechám:-), abych se nedostala až k lezačkám a svůj záměr napsat o tzv. bosém běhu, tím zcela opustila:-)). Takže hurá do roku 2005, kdy jsem si poprvé obula NIKE FREE. Neumím už snad ani popsat ten pocit, který jsem náhle měla. Všichni na "Frýčka" hleděli s despektem, ale já věděla, že mám na obou nohách něco, co chci a co moje nohy vzaly za své. Začala jsem shromažďovat materiály z oblasti barefoot.  Absolvovala přednášku od firmy Nike, která představovala do detailu výhody své novinky Nike FREE a navíc nastínila trénink v těchto botech. Bylo to pro mě velmi zajímavé, když jsem se náhle dozvěděla, že pro "nějaké boty" je speciální trénink......teď jdu uklízet a tento článek budu postupně dopisovat:-)